Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.03.2018, sp. zn. 30 Cdo 1405/2016, ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1405.2016.1
Datum: 21.03.2018 Sp. zn.: 30 Cdo 1405/2016 Nejvyšší soud
Datum: 21.03.2018 Sp. zn.: 30 Cdo 1405/2016 Nejvyšší soud
Datum: 29.11.2017 Sp. zn.: 30 Cdo 1273/2016 Nejvyšší soud
Datum: 28.02.2017 Sp. zn.: 30 Cdo 5103/2015 Nejvyšší soud
Datum: 08.11.2016 Sp. zn.: 30 Cdo 2928/2016 Nejvyšší soud
Datum: 18.10.2016 Sp. zn.: 30 Cdo 3466/2015 Nejvyšší soud
Datum: 04.10.2016 Sp. zn.: 30 Cdo 3945/2014 Nejvyšší soud
Datum: 24.08.2016 Sp. zn.: 30 Cdo 987/2015 Nejvyšší soud
V případě, že se zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky řízení domáhá osoba, jež měla v trestním řízení postavení poškozeného, který uplatnil nárok na náhradu škody či nemajetkové újmy v penězích, případně nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 43 odst. 3 tr. řádu), je třeba důvodnost jejího kompenzačního nároku odvíjet vždy od závěru o nepřiměřenosti délky trestního stíhání. Předpoklad zvýšeného významu řízení pro účastníka se neuplatní, domáhal-li se účastník nároku na náhradu škody na zdraví jako poškozený v adhezním řízení.