Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.07.2020, sp. zn. 25 Cdo 3287/2019, ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.3287.2019.1
Datum: 10.07.2020 Sp. zn.: 25 Cdo 3287/2019 Nejvyšší soud
Datum: 10.07.2020 Sp. zn.: 25 Cdo 3287/2019 Nejvyšší soud
Datum: 14.04.2020 Sp. zn.: 25 Cdo 281/2019 Nejvyšší soud
Datum: 27.06.2019 Sp. zn.: 25 Cdo 4210/2018 Nejvyšší soud
Datum: 28.03.2019 Sp. zn.: 25 Cdo 972/2018 Nejvyšší soud
Přestože vlastník je povinen hradit újmu způsobenou jeho zvířetem bez ohledu na protiprávnost a zavinění, musí žalobce požadující náhradu nemajetkové újmy spočívající v jinak neodčinitelném osobním neštěstí (§ 2971 o. z.) tvrdit a prokázat, že újma byla způsobena protiprávním činem, například tím, že žalovaný vlastník při zacházení se psem porušil z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné. Za osobní neštěstí, které je podmínkou pro přiznání náhrady za nemajetkovou újmu podle § 2971 o. z., nelze považovat situaci, kdy chovatel psa poškozeného na zdraví jiným psem ztratil možnost zúčastňovat se s ním závodů a výstav, avšak svého psího společníka neztratil, nadále s ním žije, chodí na procházky i na cvičiště, i když již jen pro zábavu, a nikoli z důvodu výcviku na závody, byť je pes jeho jediným společníkem.
Datum: 01.11.2017 Sp. zn.: 25 Cdo 2245/2017 Nejvyšší soud