Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ustanovení § 8a vyhlášky č. 476/1991 Sb. se uplatní jen tehdy, nelze-Ii konkursní odměnu určit ani podle § 7 odst. 4 této vyhlášky (z počtu konkursních věřitelů). Konkursní odměnu určenou podle vyhlášky č. 476/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů může soud přiměřeně zvýšit nebo snížit podle ustanovení § 8 odst. 3, věty páté, zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Takový postup je namístě, je-li konkursní odměna stanovená podle vyhlášky vzhledem ke specifickým okolnostem konkrétní věci nepřiměřeně nízká nebo nepřiměřeně vysoká. Určuje-li se konkursní odměna jen podle počtu konkursních věřitelů, je při úvaze o jejím zvýšení žádoucí zohlednit například úsilí vynaložené správcem konkursní podstaty při pátrání po zpeněžitelném majetku úpadce (při současném zhodnocení účelnosti takového postupu), jakož i to, zda rozsah aktivit vyvíjených v daném rozsahu správcem konkursní podstaty byl motivován tím, že úpadce porušoval povinnosti kladené na něj při zjišťování majetku konkursní podstaty zejména ustanoveními § 17 a násl. zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nebo tím, jak byl správce při pořizování soupisu konkursní podstaty úkolován soudem a jakou součinnost mu poskytovaly věřitelské orgány (srov. § 18 odst. 1 zákona). Úvaha o zvýšení nebo snížení konkursní odměny podle § 8 odst. 3, věty páté, uvedeného zákona se přitom může odvíjet toliko od částky stanovené jako konkursní odměna podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 476/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Omezení přípustnosti dovolání formulované v § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. se neuplatní ve věcech konkursu a vyrovnání.

Potvrdil-li odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut požadavek žalobce na zaplacení částky nepřevyšující 20 000 Kč s příslušenstvím oproti vydání věci, není dovolání podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné.

Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání tak, že se rozsudek pro zmeškání zrušuje, není dovolání přípustné.

Rozhodčí doložka, sjednaná pozdějším úpadcem podle § 2 odst. 3 písm. b) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, se vztahuje také na správce konkursní podstaty, který v průběhu konkursu uplatňuje pohledávku z právního vztahu, jehož se rozhodčí doložka týká. Zastaví-li soud řízení podle ustanovení § 106 odst. 1 o. s. ř., nerozhoduje o postoupení věci rozhodci. Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 106 odst. 1 o. s. ř., je přípustné podle § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř.

Jestliže soud prvního stupně přivolí k výpovědi z nájmu bytu z důvodů dle § 711 odst. 1 písm. d), g) a h) obč. zák. a odvolací soud výrok o přivolení k výpovědi potvrdí, avšak dospěje k závěru, že je naplněn pouze výpovědní důvod dle § 711 odst. 1 písm. d) obč. zák., je dovolání proti takovému rozsudku, v němž žalobce namítá, že jsou dány i výpovědní důvody dle § 711 odst. 1 písm. g) a h) obč. zák., přípustné dle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není dovolání přípustné.